Trnava patří k nejstarším slovenským městům a díky množství kostelů, klášterů a církevních památek získala přezdívku Malý Řím. Její původ však sahá mnohem hlouběji než k panoramatu kostelních věží. Téměř tři století byla Trnava sídlem ostřihomských arcibiskupů, významným centrem katolické církve v Uhrách a domovem jedné z nejstarších univerzit ve střední Evropě. Jak se z obchodního města stalo tak důležité náboženské a vzdělanostní centrum?
Proč se Trnavě říká Malý Řím?
Přezdívka Malý Řím odkazuje na výjimečné postavení Trnavy v církevních dějinách Uher a na množství sakrálních staveb vznikajících od středověku. Mimořádný význam získalo město po roce 1543, kdy se sem před osmanskou hrozbou přestěhovali ostřihomští arcibiskupové s katedrální kapitulou.
Trnava se postupně stala centrem církevní správy, vzdělávání, knižní kultury a řeholního života. Vedle starších gotických chrámů vyrůstaly barokní kostely, kláštery a semináře. Přicházeli duchovní, učenci, studenti i členové různých řádů. Historické centrum tak získalo vzhled i význam připomínající velká evropská církevní města.
Právě spojení vysokého počtu kostelů a značného církevního vlivu vysvětluje přirovnání k Římu. Ve slovenštině se používá název Malý Rím, setkat se lze také s variantou Slovenský Rím. Anglicky se Trnavě říká Little Rome, případně Small Rome.
Přesný rok prvního použití přezdívky ani jejího původce nelze spolehlivě určit. Historické kořeny jsou však zřejmé, zejména v období 16. až 18. století. Nejlepší výhled na panorama trnavských kostelních věží se nabízí z Městské věže na Trojičném náměstí.
Jak se Trnava stala církevním centrem Uher
Církevní dějiny Trnavy začaly dlouho před příchodem arcibiskupů. Již ve středověku byly kostely a kláštery součástí rozvíjejícího se města. V roce 1238 udělil uherský král Béla IV. Trnavě výsady svobodného královského města. Obchodní prosperita, významná poloha a rozvoj městských institucí podporovaly také náboženský život.
Rozhodující zlom přišel v 16. století. Osmanská expanze ohrozila původní sídlo ostřihomského arcibiskupství, a arcibiskup Pavel z Vardy proto roku 1543 přesunul své sídlo spolu s katedrální kapitulou do Trnavy.
Pro město to znamenalo zásadní změnu. Stalo se významným centrem církevní moci v Uhrách a jeho kostely, školy i kláštery získaly nový význam. Chrám svatého Mikuláše, dnešní bazilika, sloužil jako katedrální kostel ostřihomských arcibiskupů.
Arcibiskupové, řeholní řády a protireformace
K důležitým osobnostem trnavských církevních dějin patřil arcibiskup Mikuláš Oláh. Podporoval vzdělávání duchovních, školství a působení jezuitů. V roce 1561 založil seminář, který dodnes nese jeho jméno.
V 16. a 17. století byla Trnava významným centrem katolické obnovy a protireformace. Působili zde jezuité, františkáni, paulíni a další řády. Kromě duchovní služby se věnovaly vzdělávání, sociální pomoci i kulturnímu životu.
Jejich působení výrazně změnilo podobu města. Kolem středověkých staveb vznikaly barokní kostely a velké klášterní komplexy. Klíčovou roli sehrál také kardinál a ostřihomský arcibiskup Petr Pázmaň, zakladatel zdejší univerzity.
Trnavská univerzita: víc než církevní škola
V roce 1635 založil Petr Pázmaň Trnavskou univerzitu, jednu z nejvýznamnějších vzdělávacích institucí tehdejších Uher. Slavnostně byla otevřena 13. listopadu 1635 v chrámu svatého Mikuláše. Nejprve měla filozofickou a teologickou fakultu, později přibyly právnická a lékařská.
Univerzita byla těsně spjata s jezuity, její význam však přesahoval církevní vzdělávání. Působili na ní učenci různých oborů, přicházeli studenti ze střední Evropy a k vybavení patřily knihovna, tiskárna i astronomická observatoř.
Univerzitní život proměnil Trnavu v centrum vědy, knih a vzdělanosti. Historické univerzitní budovy, semináře a Katedrála svatého Jana Křtitele dodnes připomínají toto období největšího rozkvětu.
Univerzita působila ve městě 142 let. Roku 1777 ji Marie Terezie nechala přestěhovat do Budína. Na její odkaz navazuje dnešní Trnavská univerzita, obnovená roku 1992.
Trnavská univerzita měla vlastní tiskárnu, knihovnu a astronomickou observatoř. V 18. století patřila k důležitým vědeckým a vzdělávacím centrům Uher. Spojení církevní správy s akademickým životem vysvětluje mimořádný význam tehdejší Trnavy.
Od odchodu arcibiskupů po současnost
V roce 1820 vrátil arcibiskup Alexander Rudnay své sídlo a katedrální kapitulu do Ostřihomi. Trnava tak po 277 letech přišla o své dosavadní postavení, ale zůstala významným duchovním a kulturním centrem.
V 19. století začaly ve městě působit významné katolické organizace. Patřil k nim Spolek svatého Vojtěcha, založený roku 1870, který se zasloužil o náboženské vydavatelství a rozvoj slovenské knižní kultury.
Po vzniku Československa byla roku 1922 vytvořena Trnavská apoštolská administratura. V roce 1977 vznikla Trnavská arcidiecéze jako metropolitní sídlo samostatné slovenské církevní provincie. Reorganizace v roce 2008 přesunula metropolitní sídlo do Bratislavy, Trnava však zůstala sídlem vlastní arcidiecéze.
Nejdůležitější milníky církevních dějin Trnavy
Svobodné královské město
Béla IV. uděluje Trnavě výsady svobodného královského města.
Příchod ostřihomských arcibiskupů
Do Trnavy se stěhuje ostřihomský arcibiskup s katedrální kapitulou.
Založení Oláhova semináře
Arcibiskup Mikuláš Oláh podporuje vzdělávání duchovenstva.
Vznik Trnavské univerzity
Petr Pázmaň zakládá významnou uherskou univerzitu.
Přestěhování univerzity
Trnavská univerzita se přesouvá do Budína.
Návrat arcibiskupů do Ostřihomi
Končí téměř tři století trvající období arcibiskupského sídla.
Trnavská arcidiecéze
Trnava se stává metropolitním sídlem slovenské církevní provincie.
Reorganizace církevní správy
Metropolitní sídlo se přesouvá do Bratislavy, Trnava zůstává arcibiskupským městem.
Kolik kostelů má Trnava?
Podle údajů města má Trnava 13 kostelů. Tento počet město uvádí po vysvěcení Kostela Božího milosrdenství na sídlišti Prednádražie dne 1. května 2025. Nový chrám s 25metrovou věží vznikl více než osm desetiletí po dokončení předchozího nového kostela.
Lze se však setkat i s jinými počty. Záleží na tom, zda soupis zahrnuje pouze fungující kostely, odsvěcené historické chrámy, někdejší pravoslavný kostel nebo stavby v městských částech. Kaple se zpravidla počítají zvlášť.
Největší koncentrace památek leží v historickém centru a nejbližším okolí. Během jediné procházky tak návštěvníci poznají gotickou, renesanční, barokní i moderní sakrální architekturu.
Bazilika svatého Mikuláše
Bazilika svatého Mikuláše patří k nejstarším a nejvýznamnějším zachovaným sakrálním stavbám v Trnavě. Monumentální gotický chrám se začal budovat koncem 14. století na místě staršího románského kostela. Jeho typickými znaky jsou dvě věže, rozsáhlý interiér a bohatá historická výzdoba.
Po příchodu ostřihomských arcibiskupů získal chrám mimořádné postavení. V letech 1543–1820 plnil roli jejich katedrály. Dodnes je důležitým mariánským poutním místem díky milostnému obrazu Panny Marie Trnavské. Roku 2008 byl povýšen na baziliku minor.
Katedrála svatého Jana Křtitele
Další dominantou je Katedrála svatého Jana Křtitele, někdejší jezuitský univerzitní chrám. Vznikla v první polovině 17. století a patří k nejvýznamnějším raně barokním stavbám na Slovensku.
Její interiér zdobí bohaté fresky a štuky. Mimořádnou hodnotu má monumentální dřevěný hlavní oltář z roku 1640 vysoký přibližně 20 metrů. Kostel byl spojen s historickou Trnavskou univerzitou a dnes je katedrálou Trnavské arcidiecéze.
Další historické trnavské kostely
Sakrální dědictví Trnavy se zdaleka neomezuje na dva nejznámější chrámy. Další kostely připomínají působení různých řeholních řádů i jiných křesťanských církví.
- Kostel svatého Jakuba Staršího – barokní františkánský chrám připomínající dlouhou přítomnost řádu.
- Kostel Nejsvětější Trojice – historický kostel spojený s jezuity a barokem.
- Kostel svatého Josefa – původně kalvínský chrám, který později převzali paulíni.
- Kostel svaté Anny – voršilský chrám spojený s tradicí dívčího vzdělávání.
- Kostel svaté Heleny – vzácná gotická památka ze 14. století.
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie – součást bývalého kláštera klarisek, dnes využívaného Západoslovenským muzeem.
- Evangelický kostel – významná moderní sakrální stavba z první poloviny 20. století.
Na tuto tradici navázaly další kostely ve 20. a 21. století, například salesiánský Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů, Kostel Božského Srdce Ježíšova nebo nejnovější Kostel Božího milosrdenství na Prednádraží.
Nejen kostely: synagogy, kaple a kláštery
Přestože se Malý Řím spojuje hlavně s katolickými dějinami, náboženské dědictví města je pestřejší. Zahrnuje kláštery, semináře, kaple, pohřební stavby a také dvě dochované synagogy. Jejich příběhy připomínají mnohovrstevnaté dějiny Trnavy.
Dvě trnavské synagogy
Židovská komunita žila v Trnavě už ve středověku. V roce 1539 však byli Židé po falešném obvinění z rituální vraždy z města vyhnáni. Židovské osídlení se výrazněji obnovovalo zejména v 19. století.
Na konci 19. století vznikly dvě synagogy, které stojí dodnes. Reprezentativní synagoga status quo ante v Halenárské ulici byla dokončena roku 1897 podle návrhu vídeňského architekta Jakoba Gartnera. Charakterizují ji dvě věže a cihlové průčelí. Dnes slouží Centru současného umění Galerie Jána Koniarka. Před budovou stojí památník obětem holokaustu.
Nedaleká ortodoxní synagoga je menší a architektonicky střídmější. Existovala nejpozději roku 1895 a po rekonstrukci získala nové využití jako kavárna. Obě stavby připomínají komunitu, která se významně podílela na hospodářském a kulturním životě města a kterou tragicky zasáhl holokaust.
Kláštery, semináře a kaple
Ve městě se zachovala řada klášterních a univerzitních komplexů. K nejstarším patří bývalý klášter klarisek, jejichž působení sahá do 13. století. V prostorách někdejšího kláštera dnes sídlí Západoslovenské muzeum.
Vzdělávací tradici připomíná Oláhův seminář a další seminární budovy. Některé se stále využívají, jiné během staletí změnily funkci. Součástí řady objektů jsou kaple a místnosti dříve určené pro duchovní život řeholníků a studentů.
Sakrální minulost připomínají i zaniklé stavby, například Kostel svatého Michala, nebo archeologické nálezy u baziliky svatého Mikuláše. Historické město bylo ještě bohatší, než jak je známe dnes.
Sousoší, sochy a náboženské památky
Náboženské dějiny jsou patrné také mimo kostelní zdi. Výrazným příkladem je barokní sousoší Nejsvětější Trojice na Trojičném náměstí, jeden ze symbolů historického centra. Menší sochy světců, kříže a další památky stojí na náměstích a v ulicích.
Spolu s kostelními věžemi, kláštery a semináři vytvářejí podobu města, v němž náboženství po staletí ovlivňovalo architekturu i každodenní život.
Trnavská novéna a staleté náboženské tradice
Malý Řím není pouze historická přezdívka. Náboženské tradice jsou součástí Trnavy i dnes. Nejvýraznější je Trnavská novéna, každoroční mariánská slavnost, která přivádí poutníky do baziliky svatého Mikuláše.
Trnavská novéna: příběh Panny Marie Trnavské
Kořeny tradice souvisejí s milostným obrazem Panny Marie Trnavské, který se nachází v bazilice svatého Mikuláše. Podle církevní tradice obraz v letech 1663 a 1708 nevysvětlitelně slzel. Události z roku 1708 zkoumaly církevní úřady a přispěly k rozšíření mariánské úcty.
V roce 1710 vypukla morová epidemie. Obyvatelé se obrátili k Panně Marii s prosbou o ochranu a uspořádali slavnostní procesí. Podle náboženské tradice mor poté ustoupil. Tato událost se hluboce zapsala do místní paměti a stala se základem každoročních oslav.
Dnešní podoba novény vznikla v roce 1944, kdy se slavnosti rozšířily na devět dní, tradičně od 13. do 21. listopadu. Program zahrnuje mše, kázání, modlitby i další duchovní akce. Jde o jednu z významných slovenských mariánských poutních tradic.
Mariánská úcta spojená s Pannou Marií Trnavskou sahá k událostem roku 1710, ale dnešní devítidenní novéna se ustálila až v roce 1944. Původní oslavy byly soustředěny kolem 21. listopadu a později měly také třídenní podobu.
Procesí a křesťanské svátky
Zvláštní místo v trnavském církevním kalendáři mají Velikonoce, Vánoce, mariánské slavnosti a poutní bohoslužby jednotlivých farností. Konají se liturgie, koncerty duchovní hudby a příležitostně průvody městem.
K nejviditelnějším veřejným oslavám patří slavnost Těla a Krve Páně, známá jako Boží tělo. Eucharistická procesí procházejí historickým centrem a propojují několik významných sakrálních památek.
Osobitou atmosféru má Trnava během adventu a Vánoc. K bohoslužbám a duchovním koncertům přibývají vánoční trhy a kulturní program. Současný městský advent má sice také společenský a turistický význam, jeho kořeny však souvisejí s křesťanským kalendářem.
Malý Řím dnes: historické dědictví, které stále žije
Trnava už není církevním centrem historických Uher a její akademická i společenská úloha se změnila. Zachovala si však mimořádně bohaté náboženské dědictví. V historických chrámech se dál konají bohoslužby, bývalé kláštery slouží muzeím a školám, synagogy mají nové kulturní využití a tradiční slavnosti pokračují.
Přezdívka Malý Řím proto není jen vzpomínkou na minulost. Patří k identitě Trnavy a jejím známým turistickým označením. Připomíná nejen kostelní věže, ale také staletí, kdy se tu rozhodovalo o církevních záležitostech, vzdělávali učenci a vznikala cenná umělecká díla.
Při procházce historickým centrem máte toto dědictví doslova na dosah: od gotické baziliky svatého Mikuláše přes barokní katedrálu svatého Jana Křtitele až po skryté kaple, kláštery a synagogy. Právě proto je Malý Řím víc než přezdívka – je to příběh, který můžete objevovat přímo v ulicích.
Objevte Malý Řím na vlastní oči
Historické centrum Trnavy ukrývá gotické kostely, barokní chrámy, kláštery i další památky. Prohlédněte si našeho průvodce nejzajímavějšími místy a naplánujte si procházku městem.